|
|
Analýza běžné mluvy v Kroměříži a jejím okolí
OBADALOVÁ, Radka
Cílem této bakalářské práce bylo zachytit a zanalyzovat běžnou mluvu lidí žijících v Kroměříži a jejím okolí. Součástí práce je stručný popis zkoumané oblasti a její historie. V teoretické části se pozornost soustředí na popis dialektologie, národního jazyka a rozdělení nářečních skupin. V praktické části je popsaná metodika, která je následována rozborem běžné mluvy, čehož se docílilo pomocí dotazníků. Práce je doplněna použitou literaturou a přílohami.
|
|
|
Běžná mluva v obci Boršov nad Vltavou
KARVÁNKOVÁ, Iva
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, zda a jaké charakteristické nářeční rysy se objevují v běžné mluvě respondentů žijících v obci Boršov nad Vltavou. Za tímto účelem byly využity nahrávky respondentů a jejich následný rozbor nacházející se v praktické části práce. V této části najdeme také informace o současném stavu slovní zásoby obyvatel obce, k jehož zkoumání byl využit rozbor dotazníku předložený patnácti respondentům. V teoretické části bylo provedeno přiblížení lokace, historie a památek obce Boršov nad Vltavou nacházejících se v jižních Čechách. Dále také práce obsahuje stručnou charakteristiku jihozápadočeské nářeční podskupiny.
|
|
| |
|
|
Nářeční prvky v českém hraném filmu 30. a 40. let
Farkaš, Petr ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Svatoňová, Kateřina (oponent)
Název práce: Nářeční prvky v českém hraném filmu 30. a 40. let Autor: Petr Farkaš Katedra: Katedra filmových studií Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Ivan Klimeš Abstrakt: Předmětem diplomové práce je úvaha nad možnostmi využití verbálního jazyka v rámci filmového díla s důrazem na jeden z nespisovných útvarů českého národního jazyka, kterým je nářečí. Diplomová práce se zaměřuje zejména na využití moravských nářečních prvků v řeči filmových postav u českých hraných snímků, které byly natočeny v období 30. a 40. let 20. století. Zabývá se analýzou užitého moravského nářečního materiálu jednak z hlediska jeho hláskové i tvarové nářeční podoby, jednak z hlediska jeho funkce. Cílem diplomové práce je snaha o zobecnění a zhodnocení možností užití nářečních prvků v rámci filmového díla. Klíčová slova: folklor, nářečí, jazyk uměleckého díla, stylizace mluvenosti, mluvený jazyk ve filmu.
|
|
|
Překlad dialektů v hraných filmech a seriálech do češtiny
Nováčková, Michala ; Jettmarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Josek, Jiří (oponent)
Předmětem výzkumu diplomové práce je způsob převodu regionálně specifických variant angličtiny v českém dabingu seriálů Misfits a Futurama. Práce zahrnuje přehled současných teoretických přístupů k převodu marginálních variant jazyka v dabingu i literatuře, analýzu výchozích variant angličtiny a dialektických prvků použitých jako jejich ekvivalentu v dabingu, rozbor procesu vzniku překladu včetně analýzy řešení otázek souvisejících s převodem regionálně specifických variant jazyka a průzkum diváckého hodnocení výsledného způsobu převodu. Na základě získaných odpovědí bylo srovnáno hodnocení sledovaných seriálů diváky dabingu a diváky původní podoby, divácké hodnocení postav, jejichž mluva v dabingu zahrnuje regionálně specifické prvky, s hodnocením postav, které hovoří standardní češtinou, a také hodnocení dabingu v oblastech ČR, kde se nejčastěji setkáme s regionálně specifickými prvky jazyka, jež byly v dabingu použity. Cílem těchto srovnání bylo získat celkový obrázek o příjemcově hodnocení použité metody překladu.
|
|
|
Výslovnostní rysy češtiny - dialektová analýza
Michlíková, Vendula ; Peterek, Nino (vedoucí práce) ; Korvas, Matěj (oponent)
Implementovali jsme nástroj Výrče:SW pro neasistovaný sběr zvukových nahrávek s nastavitelnými nahrávacími scénáři, které umožňují také analýzu vytvořených dat a zobrazování výsledků. S pomocí vytvořeného nástroje jsme sesbírali Výrče:Korpus, převážně čtený korpus o 2376 nahrávkách od 34 mluvčích v celkové délce 7 hodin. Součástí korpusu jsou také vyplněné dotazníky mluvčích pro přesné určení dialektologické příslušnosti a spolehlivosti. Dostatek mluvčích pro nářeční analýzu pochází ze středočeské oblasti nářečí a ze slezské oblasti nářečí. Na těchto dvou nejpočetnějších skupinách v korpusu jsme natrénovali jednoduchý monofonémový rozpoznávač nářeční oblastí založený na skrytých Markovovských modelech. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Současný stav mluvy nejstarší generace v lomnickém mikroregionu podkrkonošského okrajového úseku
Maierová, Jana ; Dittmann, Robert (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem k výzkumu regionálně příznakových prvků v podkrkonošském okrajovém úseku severovýchodočeské nářeční oblasti. Cílem práce je popis spontánního jazyka mluvčích z venkovských (Nová Ves nad Popelkou, Syřenov, Újezdec, Žďár u Kumburku) a městských (Lomnice nad Popelkou, Semily) lokalit, a to v rovině hláskoslovné a tvaroslovné. Výzkum byl zaměřen pouze na mluvu nejstarší generace, tedy osob narozených roku 1951 a dříve. Údaje byly získány metodou nahrávání polořízených rozhovorů daných informátorů. Audionahrávky byly následně analyzovány a vzájemně porovnány a popsány, a to jak co do zastoupení obecněčeských rysů, tak rysů oblastních a nářečních. Součástí práce jsou krátké popisy idiolektů jednotlivých mluvčích a ukázky mluvy všech informátorů. Výsledky výzkumu jsou uváděny zvlášť pro každý zkoumaný rys v samostatné kapitole vždy pro obě zkoumané skupiny (venkov a město). V závěru práce jsou shrnuty zjištěné poznatky. V podkrkonošském mikroregionu Lomnicka se na venkově stále dodržují některé nářeční rysy charakteristické pro Podkrkonoší, v městských lokalitách se tyto rysy vyskytují zřídka. Jazyk mluvčích ve městech vykazuje prvky obecné češtiny, ty jsou přítomny i v mluvě vesnických mluvčích.
|
|
|
Kolísání v rodě u vybraných českých toponym zakončených na měkkou či obojetnou souhlásku
Pešková, Kateřina ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Adam, Robert (oponent)
Některá toponyma zakončená na měkkou nebo obojetnou souhlásku kolísají v rodě, a to hlavně v mluveném jazyce. Dříve byla tato toponyma používána jako maskulina, dnes jsou převážně kodifikována jako feminina. Tato práce se zabývá popisy těchto toponym v jazykovědných příručkách a kompendiích, které popisují buď příslušnost toponyma ke gramatickému rodu, jejich vznik a význam, nebo užívání toponyma v lidových nářečích. Na základě údajů v těchto příručkách vznikl seznam kolísajících toponym, ve kterém jsou ve zkratce zapsány údaje o gramatickém rodě i s lidovým užíváním přesně tak, jak jsou popisovány v příručkách, aby se mohly jednoduše porovnat. Vybraná toponyma, ta která byla v příručkách více rozebírána, nebo ta, u kterých byl v příručkách a kompendiích uveden odlišný gramatický rod, jsou v této práci dále popsána. Další část práce se zabývá internetovým dotazníkem, který měl být sondou do užívání gramatického rodu těchto toponym rodilými řečníky. Zkoumal několik toponym vybraných na základě jejich všeobecné známosti, nebo jejich četnosti v různých okresech. Respondent měl za úkol buď přiřadit k toponymu adjektiva, nebo dosadit toponymum do předepsané věty ve správném pádu. Většina respondentů užívá tato toponyma jako feminina, ovšem maskulinní lidová podoba jmen se stále u několika respondentů objevuje....
|
|
|
Localisation of Version D of "The Poema Morale" based on "The Linguistic Atlas of Early Middle English"
Vaňková, Marie ; Čermák, Jan (vedoucí práce) ; Tichý, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá rozborem verze D raně středověkého textu známého pod názvem Poema Morale. Cílem studie bylo ověřit stávající lokalizaci verze D v západním Kentu a objasnit její vztah ke dvěma dalším opisům stejného díla (T a M). Výzkum spočíval v analýze jazyka textu z hlediska nářečí a rozlišováním mezi různými vrstvami opisování tam, kde to bylo možné. K rozboru byl využit elektronický nástroj Linguistic Atlas of Early Middle English a konkrétní postupy zahrnovaly především tvorbu a analýzu map zobrazujících výskyt nářečních prvků v D, doplněnou o rozebrání forem, které má D společné buď s dalšími kentskými rukopisy nebo s verzemi T a M. Záměrem této druhé části rozboru byla identifikace slov zřejmě pocházejících z předlohy textu. Na závěr byly představeny důkazy ve prospěch současné lokalizace verze D i konkrétní formy, které pravděpodobně pocházejí z předlohy a obojí bylo uvedeno do souvislosti s výsledky předchozích studií.
|
|
|
Problematika regionální identity obyvatel českého Těšínska a její reflexe v dokumentárním filmu Hranice po našimu
Myšáková, Kateřina ; Klípa, Ondřej (vedoucí práce) ; Kochnowski, Roman (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou regionální identity obyvatel české části Těšínského Slezska v návaznosti na dokumentární film České televize Hranice po našimu. Cílem práce je zanalyzovat reakci místních obyvatel na tento dokument a vysledovat, jak se v ní a v samotném snímku projevila tematika identity a místního nářečí. Reakce místních je analyzována především pomocí internetové diskuze, která se po odvysílání snímku rozvinula na stránkách České televize, dále také pomocí několika dostupných publicistických článků či oficiálních vyjádření těšínských institucí. Práce se dále zaměřuje na inklinaci některých místních obyvatel k tvorbě regionální formy identity, která u nich může nahrazovat identifikaci s kulturami národních států. Diplomová práce se opírá o hypotézu, že tvorba takové regionální identity je jednou z únikových strategií, kterou mohou místní obyvatele volit jako reakci na určitou formu etnické dikce. Tato regionální identita v sobě nese vlastní kulturní prvky, z nichž je jedním z nejvýznamnějších právě zmíněné místní nářečí, na které se tato práce zaměřuje.
|
host ::
RSS.